Simona

 

,,Někteří říkají, že duch informuje tělo. Ale co kdybychom si na chvíli představili, že tělo informuje ducha, pomáhá mu přizpůsobit se životu v tomto světě, analyzuje, překládá, dává prázdnou stránku, inkoust a pero, se kterým může duch psát na naše životy? Předpokládejme, stejně jako v pohádkách, o věcech, které měnily tvar, že tělo je bůh se svými vlastními právy, je to učitel, instruktor, odpovědný průvodce..."

 

(Clarissa Pinkola Estés, Ph.D.: Ženy, které běhaly s vlky, s. 179).

 

Tanec je má celoživotní Láska. Je to exprese, jsou to emoce, ale hlavně je to příběh, který vyprávím těm, kteří chtějí naslouchat… naslouchat Srdcem.

V šesti letech mě maminka dala do tanečního kroužku, navzdory tomu, že jsem byla velice nadaná na běh. Rodičům se nelíbila představa každodenních tréninků a ,,sdírání dětí z kůže“. Do tance jsem se okamžitě zamilovala. Dělali jsme základy baletu, hip-hopu, disca, atd. Trénovali choreografie do úmoru a jezdili po soutěžích. Nakonec jsem zjistila, že tento způsob tance je mnohem více zaměřený na dokonalost, apel na výkon a nerespektování potřeb vlastního těla. V tomto konkurenčním prostředí nebylo vůbec divem, že se u mě později vyvinuly poruchy příjmu potravy.

Nakonec jsem se rozhodla toto prostředí opustit a hledala jsem svoji cestu přes bojová umění, plavání, yogu… ale pořád mě něco táhlo k tanci. V sedmnácti letech jsem si udělala v Brně certifikát na fitness lektora. V té době jsem hodně cvičila aerobic a byla posedlá zdravým životním stylem, ale nebylo to ono. Když jsem si uvědomila naplno, že mi tanec opravdu chybí, začala jsem opět ke konci střední školy navštěvovat kurzy hip hopu, housu a dancehallu. Tentokrát jsme chodili spíše na battly a já mohla rozvíjet svůj individuální taneční styl. Rozhodla jsem se, že mým posláním je věnovat tanci celou moji duši a začala jsem vést taneční lekce (dále jsem vedla lekce pro děti, dospělé i seniory; lekce posilovací, rehabilitační, pilates, atd.).

Po přestupu na vysokou školu, kde jsem si vybrala obor Psychologie, jsem se konečně mohla naplno rozvíjet i intelektuálně. Zajímám se především o tématiku Poruch příjmu potravy, Psychosomatiky, Intimity, rodiny, ženství, hlubinné psychologie C. G. Junga a okrajově o astrologii.

Zhruba v půlce studia jsem objevila expresivní terapie, kam se řádí právě Tanečně-pohybová terapie, dramaterapie, muzikoterapie a arteterapie. Netrvalo to dlouho a přihlásila jsem se v Praze do psychoterapeutického výcviku v Tanečně–pohybové terapii. Věřím, že stejně jako duše ovlivňuje tělo, může práce s tělem ovlivňovat duši. Jde o dialog, jehož řeč se snažíme rozšifrovat. Objevila jsem autentický pohyb, kinestetickou empatii či různé pohybové vzorce, které je potřeba blíže prozkoumat na cestě vývojem od embryonálního stadia až po smrt.

 

Za svůj život jsem si vyzkoušela mnoho prací a dobrovolnických programů. Za zmínku stojí například práce s dětmi v Psychiatrické léčebně Šternberk, stáž na personálním oddělení letecké firmy AERO Vodochody, koordinace svateb a konferencí na Farmě Michael, práce s nevidomými v Tyfloservisu či mladými Romy v Podaných Rukách. V současné době se věnuji přípravě publikace, která je plná příběhů lidí, kteří překonali Poruchu příjmu potravy, pracuji jako asistentka autistické holčičky s těžkou mentální retardací a lektorka tanečních lekcí.

Ve svém volném čase si nejraději čtu, chodím do přírody, trávím čas se svými spřízněnými dušemi, tančím, zpívám, píšu, chodím do divadla a medituji =)

 

Vaše

 

Simona

Creative leader

Mgr. Marie Benešová - Enola

enola@libertyolomouc.com

777 037 812